Sen uskutečnit výstavu v Kapucínském klášteře v Opočně mám již od roku 2019. Postupné probouzení akcí v klášteře, potvrzuje, že využití budovy je i přes její opotřebovanost možné. Výstavy o písmákovi z Dobrušky Aloisi Beerovi, prohlídka křížové cesty J. V. Bergla a rajské zahrady v rámci komentované prohlídky vedené správcem kláštera Bc. Petrem Kubasou nebo výstava skleněných vitráží z dílny Vitraj Glass Vítězslava Zilvara a historická připomenutí Jiřího Králíčka ze spolku Abakus, v neposlední řadě i uskutečněné výtvarné kempy dětí a celkové využití zahrady, to jsou podstatné argumenty pro rekonstrukční snahy a znovuzařazení kláštera do kulturního a duchovního života města Opočna, ale i Královehradeckého kraje.
30. 08. 2025 se uskutečnilo snové setkání, jehož kontury se rodily v průběhu roku 2025 při mých pochůzkách po Opočně. Má výstava k životnímu výročí s názvem „Setkání v klášteře“ měla podnítit v setkání tvořících přátel aspekt kulturního života a myslím, že tuto ambici vernisáž naplnila. Fotografie i video z vernisáže jednak dokumentují akci, ale také ukazují zájem veřejnosti.
Proč jsem výstavu ukončil?
Dne 30. 8. 2025 jsme spolu prožili vernisáž „Setkání v klášteře“. Do refektáře jsem se snažil připravit k vystaveným dílům pro návštěvníky příjemné odpoledne s přáteli, hudbou a občerstvením. Děkuji všem, kdo jste přišli.
Součástí mé výstavy, mnohem závažnější, než má produkce, byla písemná vzpomínka na bratra mé maminky, Jiřího, který zemřel 9. 9. 1945, tedy před osmdesáti lety. Zemřel při čištění řeky Sázavy od granátů těsně po osvobození. Bylo mu 18 let. Mé mamince je 90 let a mně 65, žijeme celý život s touto bolestí a tak mi vzpomenutí k jubileu připadlo více než vhodné.
Po zjištění dne 5. 9. 2025, že zde z kapacitních důvodů dalších akcí není důstojné pietní místo, jsem výstavu 6. 9. 2025 ukončil.
Stojíce před Pietou, vidím babičku Marii Liskovou a v jejích rukou umírajícího syna Jiřího se slovy: „ Maminko, promiň“.
Dne 8. 9. 2025 Vystavující sochař Jiří Liska Kocián
Jiří Kocián žije v Opočně a letos vystavoval spolu se svým bratrem Alešem v Čáslavi – reportáž z vernisáže a v Kolíně. Vloni se konalo odhalení jeho sochy a obrazu při oslavě 350 let od položení základního kamene kláštera v Opočně – reportáž ze slavnosti. Doménou tohoto sochaře je soustředění se na motiv rukou, které vyřezává s cílem zachytit spirituální významy. Pracuje s hruškovým, ořechovým, smrkovým a olšovým dřevem, v poslední době i s lipovým. „Buďme vděčni svým rukám, ruce jsou základem toho, abychom ovládli hudební nástroj, mohli pohladit ženu, dokázali napsat krásnou poezii, namalovali obraz a vytvořili sochu,“ říká.
